Domů NAŠI MAZLÍČCI Chováme strašilky, bizarní „živé větvičky“ z tropů

Chováme strašilky, bizarní „živé větvičky“ z tropů

521
0
Sdílejte

Strašilky, latinsky Phasmatodea, nejsou na chovatelských seznamech domácích mazlíčků žádnou raritou. Zájem o chov hmyzu totiž v poslední době stoupá. Právě strašilky jsou pro chovatele vysoce atraktivní nejen svým zbarvením a tvarem, ale i velikostí. Patří dokonce k nejčastěji chovaným bezobratlým živočichům.  

Tento řád tropického hmyzu, který je výhradně býložravý, se pyšní bizarním zjevem, nad kterým mnohým zůstává rozum stát. Právě ten ale strašilkám poskytuje mimikry a umožňuje jim dokonale splynout s okolím. Strašilky připomínají v přírodě všechno možné, jen ne cokoli živého. Mohou totiž vypadat jako suchá větvička, starý list, okousaná kůra ze stromu či klacek. Některé druhy strašilek mohou při natažení nohou měřit až 60 cm. Patří tak mezi zástupce největšího hmyzu vůbec. Jejich chov je přesto nenáročný, a to i díky bezproblémovému rozmnožování.

„Chodící hůlky“, „živé listy“ nebo „hmyzí duchové“, jak se strašilkám také říká, obývají tropické a subtropické oblasti celé naší planety. Patří mezi nejstarobylejší skupiny hmyzí říše. Setkat se s nimi můžete v jihovýchodní Asii, kde žije nejvíc druhů, v jižní Americe, v Austrálii, jižní Evropě a v Africe, kde žijící druhy připomínají rákosová stébla. Zajímavostí je, že se tento exotický hmyzí druh objevuje dokonce i na jihozápadě Velké Británie, kam se dostal z Nového Zélandu.

Bizarní tvar i velikost

Strašilky jsou nápadné nejen svým bizarním tvarem, ale také velikostí. Zatímco nejmenší druhy dorůstají pouze do velikosti kolem jednoho až pěti centimetrů, ty nevětší mohou mít až třicet centimetrů. Hmyzí obr může tak při natažení končetin měřit výjimečně neuvěřitelných šedesát centimetrů. Strašilky jsou velmi variabilní, morfologicky je však můžeme rozdělit do tří základních skupin: na pakobylky, strašilky a lupenitky. Jak je od sebe rozeznáme? První typ – pakobylky – je hůlkovitý nebo větévkovitý, jeho zástupci se vyznačují i tím, že mají úzké, štíhlé tělo a jsou dlouhonozí. Naproti tomu strašilky jsou robustnější a nedorůstají do takové délky. Jejich tělo často pokrývají nejrůznější výrůstky a trny, někdy i velmi velké. Pokud narazíte v přírodě na „oživlý list“, pak jste objevili lupenitku. Tyto druhy jsou na rozdíl od obou předchozích spíše rozestřené do plochy. Některé druhy strašilek mohou létat, u jiných jsou křídla zcela zakrnělá. Název strašilka se ovšem používá pro všechny tři typy tohoto zvláštního živočicha.

Strašilkám zajistěte optimální teplotu a vlhkost

Pokud se rozhodnete oživit svůj obývací pokoj tímto extravagantním domácím mazlíčkem, rozhodně jeho chov nebude nijak náročný. Nejdůležitější je zvolit správný typ a velikost insektária, zajistit optimální a vlhkost a pravidelný příjem čerstvé potravy. Můžete je velmi úspěšně chovat v běžných podmínkách. Většina samic navíc nepotřebuje k oplodnění samce, navíc jsou až neobyčejně plodné. Jejich cena je proto poměrně nízká a dostupná každému, kdo se rozhodne pro takto atraktivní reprezentanty ze světa hmyzu. Postačuje jim běžná pokojová teplota. Jelikož jsou strašilky většinou noční tvorové, nemusíme jim svítit. Jako zdroj tepla u některých teplomilnějších druhů postačí bohatě obyčejná žárovka.

Vyrobte si insektárium pro strašilky levně doma

 

Nejjednodušší insektárium si můžete vyrobit doma. Postačí k tomu plastové dózy na potraviny nebo pětilitrové sklenice na zavařování. Ty pak stačí překrýt vzdušnou tkaninou. Vhodný je například organtýn. Využít k chovu strašilek můžete také lepené akvárium. To postavíme na výšku a prázdnou stěnu uzavřeme kovovým muším pletivem. Jelikož se strašilky svlékají a potřebují k tomu prostor, rozhodně na něm nešetřete. Výška by měla být minimálně třikrát větší, než je délka strašilek, které se chystáte chovat. Na dno insektária pak stačí vložit rašelinu či filtrační papír. Vnitřek insektária pravidelně rosíme odstátou vodou, kterou si připravíme do rozprašovače.

Strašilky jsou vegetariáni

Mezi nejoblíbenější druhy patří u nás ty, které se živí růžovitými rostlinami, nejčastěji ostružiníky, maliníky a šípkovými růžemi. Krmení můžeme strašilkám do insektária vložit v lahvi s úzkým hrdlem, do které můžeme nalít i vodu, aby vydrželo delší dobu čerstvé.

Nejčastěji chované druhy strašilek: strašilka drsná, pakobylka indická, pakobylka vyzáblá, pakobylka rohatá, strašilka australská a další.

Autorka: Hana Raiskubová

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Prosím, vložte svůj komentář
Vložte své jméno zde