Utajený kočičí svět: Mají z 90 procent mozek podobný lidskému a umí toho využít

Jejich mozek je zdánlivě malý, váhově nedosahuje ani procento celkové hmotnosti kočky. Je však strukturovaný velmi podobně, jako lidský a pracuje i na mnoha shodných principech. Podle serveru Psychology Today má kočičí mozek z 90 % podobnou strukturu, jako lidský. Je pochopitelně mnohem menší, ale s nezvykle vysokým počtem mozkových závitů, podobné jsou i schopnosti zpracovávat informace. […]

Jejich mozek je zdánlivě malý, váhově nedosahuje ani procento celkové hmotnosti kočky. Je však strukturovaný velmi podobně, jako lidský a pracuje i na mnoha shodných principech.

Podle serveru Psychology Today má kočičí mozek z 90 % podobnou strukturu, jako lidský. Je pochopitelně mnohem menší, ale s nezvykle vysokým počtem mozkových závitů, podobné jsou i schopnosti zpracovávat informace.

Kočka ví, „kolik je hodin“

Mozek kočky

Díky tomu zná kočka například časové posloupnosti. Ví, že spíte povětšinou osm hodin a přesně po této době se začne dožadovat, abyste ji nakrmili. Zná i čas, kdy se vracíte domů a netrpělivě na vás čeká u dveří. Ne abyste se tedy zpozdili, bude velmi nevrlá!

S dlouhodobou pamětí je to slabší

Zatímco s krátkodobou pamětí nemá problém, dokáže si zapamatovat přesně místo, kdy naposledy viděla svou kořist, s tou dlouhodobou je to horší. Obtížně si vybavuje, co zažila před delším časem a se zvyšujícím se věkem tato paměť dále slábne. To je také důvod, proč kočka příliš neposlouchá vaše povely. Ne že nechce, jak se často uvádí, ale prostě si nepamatuje, co jste ji učili a za co vynadali.
Naproti tomu sice nerozumí vašim příkazům, ale rozpozná vaše gesta a pohledy. Ví proto, kdy se bude jíst, co znamená, když významně pohrozíte rukou nebo se zamračíte. Dají se tedy částečně vycvičit, ale poslušná jako pes kočka nikdy nebude.

Mozek kočky versus psa

Věčný spor mezi pejskaři a kočičáři o to, kteří mazlíčci jsou inteligentnější, dlouho vedli majitelé koček. Mělo se za to, že tyto šelmičky mají mozek s přibližně 300 miliony neuronů, zatímco psi jen něco přes 160 milionů. Poslední výzkumy však ukazují k nelibosti kočičářů opak.
Podrobné studie, které provádělo souběžně hned šest vědeckých pracovišť, ukázaly, že s neurony je to poněkud jinak. Kočka jich má ve skutečnosti nějakých 250 milionů neuronů, pes kolem 430 milionů a zlatý retrívr dokonce 627 milionů. Pro srovnání: Průměrný člověk jich má v mozku přibližně 16 miliard.
Podle pravověrných kočičářů to ale mnoho neznamená a budou nadále tvrdit, že kočky jsou inteligentnější než pes. Vycházejí z toho, že si kočka umí daleko lépe poradit s člověkem než jejich odvěká konkurence.
Ani rozdíly ve velikosti mozku prý nejsou směrodatné. Takový medvěd ho má desetkrát větší, než kočka, ale neuronů má stejně…
Pokud se nechcete s ostatními přít, čí domácí mazlíček je inteligentnější, pak si pořiďte medvídka mývala. „Mají malý mozek, ale tolik neuronů, kolik byste čekali spíše u některých primátů. A to je opravdu hodně,“ říká vědkyně Herculano-Houzelová.

8 názorů na “Utajený kočičí svět: Mají z 90 procent mozek podobný lidskému a umí toho využít”

  1. Miluji kocicky i pejsky ,kazdy jsou samozrejme jini,ale jsou uzasny,kolikrat jsou lepsi nez lidi nezradi

  2. Oboje zvířátka jsou chytrá, jak pejsek, tak i kočka. Každé jiným způsobem,ale umí vždy překvapit.

  3. Pes je dobrý sluha, dříč a pracant. Je také věrný kamarád a obránce. Ale měl by být u boudy. To je jeho přirozenost. Naproti tomu (stejně inteligentní) kočka je osobnost, nezávislá, vznešená. Nikdy se nebude pro vaše pobavení pitvořit a dělat Kašpárky. Přesto vás taky miluje a umí to dát najevo. Její náklonnost je stejná jako u psa, jen ji nedává najevo tak okázale. Ráda se pomazlí, ale potom chce mít svůj klid – jako člověk. Navíc je čistotná, zdravá kočka nepáchne. Proto ta věta o psu u boudy. Pes si lebedí v zápachu, vyválí se v hovínkách, nesnáší mytí. také psí dech není zrovna fresh 🙂 Ideální je tedy spojení kočka doma (v posteli) a pes u boudy na dvoře.

    1. Tak poslední, co je pro psa přirozeností, je být u boudy. Pes potřebuje kontakt se smečkou. A o zápachu to rozhodně taky není. Mám oboje, psa i kočku, nesmrdí ani jeden a rozhodně psa nekoupu extra často. I že se neradi koupou je individuální…měla jsem před lety jezevčíka, jehož velkou zábavou bylo skákat ze stavidla do rybníka a náležitě si to užíval.

    2. Pavel Šmíd

      No, tak ještě, že neučíte etiologii. Psí přirozenost je být se smečkou. Uvazování u boudy je týráním a pak člověk přichází i o všechen prospěch z jeho vlastnictví. A páchne jen, pokud o něj zanedbáváte péči. To se týká i pachu z mordy, zapříčiněném obvykle zkaženými zuby a nevhodnou stravou. Srovnáváním defekačních návyků psů a koček se snad není třeba zabývat.

  4. Kocka je inteligentnejsi nez pes. Nikdy nedonutite 8 kocek, aby tahly sane. 😀

  5. Eugenie Dufková

    Něco málo vím o pejscích i kočičkách. Tak u boudy ne! A kočička v posteli také ne. Ale člověk zničí všechno. Kvůli svému pohodlí a nekončící touze mít. Až příliš mnoho živočichů vyhynulo naší zásluhou – lépe naší vinou. Mnozí nenávratně. Kastrujeme. Vybijeme kočky i psy. Místo abychom chránili, vraždíme, ničíme a trápíme. Budeme svým časem na řadě, příroda si s námi poradí……..a nemusí to ani moc dlouho trvat.

    1. Catharina Kočková

      Kastrace je to nejlepší, co jako majitel kočky nebo psa můžete udělat. Tahle zvířata jsem kvůli lidem přemnožená, útulky jsou plné zvířat. Kastrovat, kastrovat a adoptovat zvířata z útulků, nepodporovat množírny a tak dále.

      Osobně mi přijde, že pes je víc jako malé dítě, které se dožaduje neustálé pozornosti a vy se mu musíte věnovat. Je mu jedno, že vám je smutno, on si chce hrát. Kočky na mě vždycky působily dospěleji, nejsou to ani tak vaše děti jako spíš parťačky. To se mi na nich líbí, kočka věří, že je vám rovna a že je s vámi z čistého přátelství. Ale někdo má zas rád tu bláznivou dětskou povahu psa, i to umím pochopit. Já bych ale na to neměla nervy, mám ráda svůj klid. Ale ony i ty kpčky umí vyvádět, to je pravda.

      Je to ale hodně individuální. Znala jsem i hodně chytré psy, viděla jsem v útulcích psy s vážnou a klidnou povahou. A každá kočka je taky jiná. Některé kočky jsou taky pěkná trdla, některé jsou hravé, jiné mazlivé. Některé jsou chytré, jiné méně chytré, některé líné, jiné aktivní.

      Taky se říká, že kočičí lásku je těžší zíslat, ale zato vám bude věrná navždy. Pes má rád každého hned, stačí, když ho pohladí, a lehce si zvykne na nové majitele, pokud na něj budou hodní. Ale taky to bude kus od kusu. Jsou kočky, které se taky mazlí s každým a jsou psi, kteří novému majiteli utečou a vrátí se domů.

      Připadá mi ale zvláštní, že kočky nemají dobrou dlouhodobou paměť. Ze zkušenosti vím, že si mě kočky, kterým jsem pomohla, pamatovaly i po letech.
      Ale třeba si mě nepamatovaly úplně dobře 🙂

Diskuse uzavřena.