Jako základní živiny označujeme proteiny, lipidy, sacharidy, vitamíny a minerální látky. Samozřejmě, neméně důležitá je také voda. Z hlediska moderní výživy podrobujeme i tyto látky dalším rozborům, abychom našim zvířatům mohli dopřát opravdu to nejlepší a nejkvalitnější. Co se týče zdraví prospěšných kyselin, ty se nalézají v proteinech (tedy bílkovinách) a lipidech (neboli tucích).
Aminokyseliny v bílkovinách
V proteinech se nalézají aminokyseliny. Tyto se dále dělí na esenciální, semiesenciální a neesenciální. Výzkumy prokázaly, že důležitý je nejen jejich obsah v krmivu, ale zejména vzájemný poměr. O konkrétních detailních potřebách jednotlivých aminokyselin prozatím stále nemáme dostatečné informace. Ale známe aminokyseliny jako takové, jejich názvy a vlastnosti – stejně dobře známe potřebu proteinů u psů, takže nastavení správného poměru v různých dietologických krmivech není problém.
Jako nepostradatelné nazýváme aminokyseliny esenciální. Konkrétně se jedná o tyto: lyzin, tryptofan, histidin, fenylalanin, leucin, izoleucin, treonin, metionin, valin, arginin. Dále rozlišujeme aminokyseliny částečně nepostradatelné, tedy semiesenciální. Tyto mohou být v rámci metabolismu částečně syntetizovány z jiných dostupných aminokyselin. A nakonec se dostáváme k těm, kterým se říká postradatelné, neesenciální. Sem řadíme všechny ostatní. Poznatky a výzkum dokazují, že vzájemný poměr esenciálních a neesenciálních kyselin je stejně důležitý, jako celková stravitelnost proteinu, ne-li více.
A jsme u potřeby proteinů, tedy bílkovin, u psa všeobecně. Jedná se standardní potřebu, potřeba konkrétního jedince se může lišit v závislosti na mnoha faktorech. Štěňata bychom měli krmit granulemi pro ně určenými, protože mají mít v potravě vyšší obsah proteinů než dospělí jedinci. Stejně tak březím fenám se zhruba od poloviny doby trvání březosti doporučuje příjem bílkovin mírně navýšit. Vysoká potřeba u fen je pak v období laktace, kdy je třeba důsledně dbát na kvalitu přijímaného proteinu. Zvýšenou potřebu proteinů mají také psi s velkým pracovním či sportovním vytížením. Naopak u starých zvířat potřeba proteinů klesá, stoupá ale nárok jejich organismu na kvalitu přijímaných bílkovin.
Nenasycené mastné kyseliny v tucích
Aby mohl pes bílkoviny syntetizovat a využívat je tak pro další vývoj svého organismu, potřebuje energii. Ta se ukrývá v tucích (lipidech). Tuky jsou ale nejen zdrojem energie. Obsahují také esenciální mastné kyseliny, zároveň jsou nosiči liposolubilních vitamínů A, D, E a K.
Proto nás tuky už dávno nezajímají pouze jako enrgetický zdroj. Díky v nich obsaženým nenasyceným mastným kyselinám označujeme i tuky za funkční živiny. Ano, to jsou ty slavne omega-kyseliny. Podle chemické struktury, tedy polohy dvojné vazby (molekuly obsahují jednu nebo více dvojných vazeb), je dělíme na omega-9, omega-6 a omega-3 mastné kyseliny.
Pro psa je nejdůležitější kyselina linolová (omega-6). Z té už je jeho metabolismus schopen syntetizovat další polynenasycené kyseliny, které slouží v metabolismu k výrobě dalších biologicky důležitých látek. Naopak nedostatek této kyseliny vede u psa k poruchám látkové výměny (u štěňat je zaznamenán pokles růstové intenzity), můžeme pozorovat patologické změny na kůži, poruchy zraku, zhoršenou hojivost ran a dokonce změny v chování a psychickém stavu.
U kyselin omega-3 bylo zase dokázáno, že vedou k tvorbě metabolitů, tlumících tvorbu zánětů. Také se s úspěchem používají pro léčbu kožních defektů nebo jako podůrná léčba jiných zánětlivých onemocnění (trávení, žaludek, ledviny, klouby). Diety s vysokým obsahem těchto kyselin se používají také při léčbě onkologických pacientů.
Byly dokonce provedeny experimenty, u kterých se dbalo na zvýšený příjem kyseliny dokosahexaenové (omega-3) v krmivu kojících fen a následně i štěňat. S ohromujícím výsledkem. Zvířata krmená obohaceným krmivem vykazovala nárust schopnosti učení a poslušnosti.
Nezapomínat na vodu!
U krmiva pro psy se rozebírá kde co. A jak jste si sami mohli přečíst, zdánlivě nevýznamná látka může přinést až neuvěřitelně pozitivní efekt. Avšak nikdy nezapomínejme na základní složku života – vodu. Vždy dbejme na to, aby k ní měl náš pes pohodlný přístup kdykoliv má potřebu se napít. Voda je nezbytná pro trávící procesy, resorpci živin, je významným rozpouštědlem a nosičem důležitých látek. Pes krmený suchou potravou má vždy zvýšenou potřebu vody! Bez vody nebude Váš pes prospívat ani když bude žrát to nejlepší krmivo na světě, tak na to pamatujte.
Autor: David Navara
