Domů NAŠI MAZLÍČCI Nevšední domácí mazlíci: Pořiďte si vodního draka, skunka nebo chůvičku

Nevšední domácí mazlíci: Pořiďte si vodního draka, skunka nebo chůvičku

1073
0
Sdílejte

Přidat na Seznam.cz

Psa nebo kočku má dneska snad každá druhá domácnost. Kdo se chce odlišit, pořídí si třeba tygra. Neobvyklým domácím mazlíčkem ale můžete návštěvy zaujmout i vy a přijde vás to mnohonásobně levněji…

Vodní dráček

Které dítě by doma nechtělo mít pohádkového draka! Snadná pomoc – stačí si pořídit axolotla mexického. Tento obojživelník získal pro svůj neobyčejný vzhled přezdívku vodní dráček. Pobaví vás jeho věčný úsměv i neskutečná schopnost obnovovat své orgány.
Princeznami ho živit nemusíte. Potěší ho, když mu ulovíte žížalu, nepohrdne ani kousky syrového masa nebo drobnými rybkami.
Na dvě věci si ale musíte dát pozor: Dorůstá do délky až 35 cm, bude tedy potřebovat minimálně padesátilitrové akvárium. Když jich budete mít, o to větší prostor budou potřebovat. A pokud ho darujete dětem, musí počítat s tím, že se o něj budou starat i ve své dospělosti – dráček se běžně dožívá až dvaceti let.

Skunk

Ještě před pár lety by si tohohle smraďocha domů nikdo nepořídil. Se skunkem americkým se to ale má trochu jinak, Své pověstné pachové žlázy používá jen v případě, kdy se cítí být ohrožen nebo se hodně zlekne.
Má-li doma klidné prostředí, je v pohodě a jeho majitelé si ho nemohou vynachválit coby hravého a zvědavého společníka. Říkají o něm, že je povahou podobný kočkám.
Je to masožravec, uvítá kousky masa a drobné hlodavce, ale také si pochutná na ovoci nebo oříšcích.
A když se přece jenom něčeho pořádně zlekne? Inu, pár týdnů nebudete moci pozvat návštěvy a čeká vás větrání a větrání. Je to podobné, jako když si ovšem pořídíte nekastrovaného kocoura.

Chůvička japonská

Tohoto krotkého zpěvného ptáčka také nemá doma jen tak někdo. Dorůstá do velkosti našeho vrabce. Rád žije v hejně, proto uvítá, když mu pořídíte více parťáků. Zaujme svým mohutným zobákem i mnoha barevnými varietami.
Je to skvělý ptáček i pro úplné začátečníky. Stačí mu klec nebo voliéra s budkou a pár kamarádů. Krmit je můžete prosem, obilovinami semínky, v době hnízdění nepohrdne ani míchanicí z vajíček.
A proč se mu říká chůvička? Ve volné přírodě ho nenajdete. Byl vyšlechtěn v 17. století v Japonsku a Číně. A to nejen jako zpívající domácí mazlíček. Pomáhal i při chovu jiných ptáků, kdy se mu do hnízda podložila cizí vajíčka. O mláďata se pečlivě stará a odchová je. Prostě chůvička…
Autor: Jaroslav Volný

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Prosím, vložte svůj komentář
Vložte své jméno zde