Z deníku Lady Muru: Co mě učila maminka aneb jak si ochočit člověka

Jmenuji se Muru. Lady Mury. To „lady“ zdůrazňuji, protože na rozdíl od psů a jiné havěti jsem kočka. Tedy šlechtična. Mám za sebou pohnutý osud, o kterém vám chci vyprávět. Dnes vám prozradím, co mě učila maminka, když jsem byla ještě úplně malinká… Podle mé maminky jsem měla velké štěstí, že si mě, mé tři […]

Jmenuji se Muru. Lady Mury. To „lady“ zdůrazňuji, protože na rozdíl od psů a jiné havěti jsem kočka. Tedy šlechtična. Mám za sebou pohnutý osud, o kterém vám chci vyprávět. Dnes vám prozradím, co mě učila maminka, když jsem byla ještě úplně malinká…

Podle mé maminky jsem měla velké štěstí, že si mě, mé tři sestřičky a brášku člověci, u kterých jsem se narodila, vůbec nechali. Někteří z nich prý právě narozená koťátka zavážou do pytle a hodí do vody. Nebo jim sekyrou usekají hlavy. Brr! Ale tihle byli hodní, mazlili se s námi a sledovali, jak rosteme.

Už od malička si musíš začít ochočovat člověka

„Psi to nikdy nepochopili. Nechávají se člověky ochočit, pak za nimi pořád běhají, žebrají o pohlazení, o jídlo, poslouchají je… no jako psi,“ vysvětlovala nám maminka. Podle ní se to musí, abyste byly spokojené kočky, udělat přesně naopak. Tedy ochočit si vy je. A jde to prý i se psy a dalšími zvířaty, kteří mají člověci doma.

Za málo muziky hodně jídla

dav

„Za člověkem nikdy neběhej. Pohladit se nech, jenom když chceš ty. A už vůbec se nevnucuj, abys dostala jídlo. To ti stejně vždycky dají,“ upozorňovala. Když máš hlad a miska je prázdná, musí se prý člověku pořádně vynadat, že zanedbal svoje povinnosti.

Učila nás také, jak správně mňoukat. Rozumní člověci se naší řeči brzo naučí a vy jim tak můžete přesně vysvětlit, co právě potřebujete. „No, vyplatí se teda je pozdravit, když přijdou domů, to se dělá takhle,“ učila nás maminka a několikrát krátce zamňoukala a zároveň při tom zamroukala. Nebylo to vůbec těžké a musím říct, že člověci byli úplně nadšení. Hned někam šáhli a dali mi dobrůtku. Tak to se fakt vyplatí, udělat jim sem tam radost…

Přiděl každému úkoly

Hned od začátku si také musíte v nové domácnosti, kam se dostanete (jen málokterý člověk vás nechá bydlet s maminkou), očmuchat všechny její členy a určit jim úkoly, které pro vás budou vykonávat.
Nejdůležitější je funkce hlavního jídlonoše. „Toho si musíte alespoň trochu rozmazlovat, aby na vás vždycky myslel a plnil pravidelně misku s jídlem,“ říkávala maminka. Může být jich i víc, ale jen jeden musí být zodpovědný za to, abyste neměli nikdy hlad.
Pak jsou tu někdy také děti. Výborně se s nimi hraje, vymýšlejí vám skvělé zábavy, ale dávejte pozor, aby vám neublížily. Myslete na to, že ještě nemají rozum.

Pokud si psa dobře ochočíte, klidně se můžete válet v jeho pelechu…

Se psy není obvykle žádný problém. Naučte je, že jejich úkolem je vás chránit a bránit a vnuťte se jim, aby vás vzali do smečky. Jsou to tak trochu pitomci, nerozeznají psa od člověka ani kočky. Tím lépe. Když budou zlobit a zbytečně očmuchávat, stačí obvykle jen mírná ťafka packou.
Jiné to je, když zjistíte přítomnost dalších šlechtičen. Tady je třeba si dávat pozor, protože je důležité, aby vás přijaly do klubu. Respektujte jejich misky i teritoria. Nejlépe je skamarádit se s nejstarší kočkou. Pokud ve vás najde zalíbení, projeví se u ní staré mateřské pudy a bude vám dávat cenné rady, jak to v naší domácnosti chodí.

Tak to jsou základní věci, které nás maminka naučila. Příště vám budu vyprávět, jak jsem se ocitla u svých prvních člověků. Mějte se fajn,
Lady Muru

Pošlete Lady Muru příběh svých mazlíčků!

Máte domácího mazlíčka? Svěřte jeho příběh naší redaktorce a vedoucí rubriky Mazlíčkovin Hyde Park Lady Muru. Je z nás sice nejmladší, ale vyzná se nejen v kočkách, ale také ve psech, morčatech, králíčcích, hadech a všech dalších mazlíčcích. Vaše příspěvky ráda zveřejní, pokud je pošlete na adresu www.redakce@mazlickoviny.cz.