Hodně majitelů svého pejska dokáže panáčka naučit, ale pouze na velice výrazné ukazování rukou. Tímto návodem bych vás však ráda popostrčila k dopilování tohoto cviku.
Zkuste si odpovědět na tyto otázky: Udělá váš pes cvik pouze na povel? Zvedne se, i když vy sedíte nebo dokonce ležíte? Můžete od pejska odejít i na pár metrů nebo se před ním či kolem něj pohybovat? Doufám, že až s učením tohoto triku za pár týdnů skončíte, žádný z výše uvedených bodů pro vás nebude představovat problém.
Můj povel: MALÝ
Pomůcky: tyčka, pamlsky, hračka, popř. klikr
Nezbytné předpoklady: NT na tyčku
Na lekce s tímto trikem se musí každý obrnit notnou dávkou trpělivosti. Jedná se o pozici – cvik, ve kterém pes musí mimo jiné nějakou dobu setrvat bez hnutí. Při učení to znamená posouvání se po velice malých krůčcích.
Postup:
- Zopakujeme si NT na tyčku – nejprve ve stoje, poté přidáme i trochu pohybu, který musí pes vykonat.
- Procvičujeme NT na tyčku v sedě. Pes se nesmí zvedat. Postupujeme od jednoduchých dotyků po ty těžší, kdy pes už musí hlavou víc pohnout. My střídáme stoj se sezením/klečením.
- Začneme NT na tyčku provádět už jen jedním směrem – pomalu tyčku posouváme výš a výš (nejprve je u nosu, poté v úrovni očí a nakonec až nad hlavou). Pes si tyčku musí vyhledat a nosem se dotknout. Přelom nastává v situaci, kdy se už musí zvednout na zadní (tj. odlepit přední od země), aby na tyčku dosáhl. V tuto chvíli, když pes napoprvé zvedne zadek a po tyčce „vyskočí“, odměníme ho za snahu (ale v dalším pokusu už toto zvednutí neodměňujeme). Velice důležité je na tomto přelomu nespěchat a posouvat se jen nepatrně. Důslednost a vytrvalost nás dovede až na kraťoučké zvednutí se do koncové pozice – celou dobu bez jakékoliv lidské opory. Při nácviku opět střídáme náš stoj a sed.
- Stále používáme tyčku a začneme prodlužovat dobu, kdy je pes v pozici. Ze začátku mu pomůžeme tak, že ve chvíli, kdy se dostane do pozice, mu nabídneme ruku s pamlskem, který bude moci jen pomalu ukousávat. Pejsek se ruky chytne packami, ale v pozici vydrží dlouho.
- Před odměněním budeme vyžadovat o něco málo delší dobu v pozici.
- Pomalu budeme odebírat tyčku. Vyzkoušíme si jeden pokus s tyčkou (velice dobře si při tom zapamatujeme pohyb ruky, ve které tyčku držíme – mírné pokrčení loktu a pohyb zápěstím směrem nahoru) a následně pokus bez tyčky – pes se asi okamžitě nenatáhne úplně do pozice, ale jen malé přenesení váhy na zadní je veliký úspěch, který odměníme. Toto střídání opakujeme do té doby než pes dělá trik 100% na posunek.
- Chvíli cvičíme jen na posunek a trénujeme výdrž. Přidáváme také např. náš nepatrný pohyb (přešlapování na místě), který postupně změníme klidně na výrazné kroky před psem, nebo vzdálenost, ve které jsme od psa. Naši „polohu“ střídáme při cvičení od začátku automaticky.
- Pokud už jste spokojeni s výkony, které váš pes podává při „vychytávkách“ v bodě 7, můžete začít přidávat povel = vyslovíte ho a uděláte posunek (opakujeme a postupně prodlužujeme dobu mezi povelem a posunkem až posunek ani nestihneme udělat – vymizí).
- Stále procvičujeme psovu výdrž v pozici, ochotu zvednout se do ní nehledě na naši pozici, náš pohyb nebo naši vzdálenost od něj. Měníme prostředí, ve kterém cvičíme.
- Zařadíme cvik do sestavy.
O autorovi: Daniela Lešáková
Výcviku psů se věnuji od ledna roku 2007, kdy jsem nastoupila do řady mezi vlčáky se svým prvním psem – jorkšírem. O skoro rok a půl později přibyla do smečky Connie (malý münsterlandský ohař). A konečně v roce 2010 jsem si přivedla domů 1 rok starou fenku křížence Vinnie. Momentálně běhám 6. rokem agility (Connie i Vinnie jsou v kategorii LA2), věnuji se učení různých triků a okrajově zkouším s ohařkou bikejöring. Dále chovám africké šneky – lissachatiny. Při výcviku se neřídím striktně jen jednou metodou, ale kombinuji více zdrojů v jednu, která mým psům vyhovuje.
