Domů MŮJ PES Právní poradna: Je obec odpovědná za svůj výběh?

Právní poradna: Je obec odpovědná za svůj výběh?

518
0
Sdílejte

V České republice existuje několik druhů psích výběhů ve správě městské část, města či obce. Nejde oto jen vybudovat psí výběh, ale město je povino sledovat jeho stav. Co vlastně vyplývá ze zákona? Na to jsme se zeptali Mgr. Lukáše Tomečka, právníka.

Odpovědnost obce za škodu vzniklou v důsledku nedostatečné údržby jejího majetku?

V řešeném případě obec vybudovala na svém území veřejně přístupný výběh pro psy. O daný výběh se ovšem obec řádně nestará a ve výběhu z překážek vystupují hřeby a třísky. Takovýto stav pak může vést ke zranění ve výběhu pohybujících se psů. Cílem této části článku tedy bude odpověď na otázku, zda se lze a za jakých okolností, v případě, že v takto neudržovaném výběhu pro psy dojde ke zranění psa, domáhat u dané obce, odškodnění.

Na úvod je nezbytné uvést, že podle Listiny základních práv a svobod vlastnictví zavazuje. Z tohoto vyplývá, že vlastník nemá ve vztahu ke svému majetku pouze práva, ale rovněž se k takovému vlastnictví váží určité povinnosti. Jednou z takových povinností, je povinnost zakotvená zákonem č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále v textu jen „občanský zákoník“), podle které je každý povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a na životním prostředí. Jedná se o tzv. prevenční povinnost, jejíž porušení může mít, za určitých okolností, za následek vznik obecné odpovědnosti za škody dle občanského zákoníku.

Obec je podle občanského zákoníku právnickou osobou a stejně jako jiné právnické nebo fyzické osoby má způsobilost mít práva a povinnosti. Výše uvedená prevenční povinnost, stejně jako možnost vzniku obecné odpovědnosti za škodu při jejím porušení, se tak v občanskoprávních vztazích vztahuje rovněž na obce.

Jestliže jsme si výše vymezili veškeré základní pojmy nezbytné k posouzení položené otázky, můžeme přistoupit k určení toho, za jakých podmínek se může majitel psa domáhat náhrady škody vzniklé mu v důsledku zranění jeho psa na obci (škůdce), v jejímž majetku je výběh pro psy, a který je v důsledku zanedbání péče obce v dezolátním stavu a přesto veřejně přístupný.

Pro vznik obecné odpovědnosti za škodu podle občanského zákoníku je nezbytné, aby došlo k naplnění následujících skutečností. Jedná se o porušení právní povinnosti, vznik škody, existence příčinné souvislosti mezi porušením právní povinnosti a vznikem škody a konečně zavinění.

V případě výběhu pro psy zbudovaného obcí, který je veřejně přístupný bez omezení, je obec povinna se o takovýto majetek starat tak, aby byl výběh pro psy v takovém stavu, kdy jeho užívání nevede ke vzniku škod na majetku či zdraví ostatních. Jestliže se tedy o takto veřejně přístupné zařízení obec nestará a ponechává jej ve špatném stavu, pak je zcela namístě tvrdit, že si tímto svým jednáním (či spíše opomenutím jednání) nepočíná obec tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví a na majetku.

Co se vzniku škody týče, zde je potřeba uvést, že pes je v současném pojetí občanského zákoníku věcí, je tedy nezbytné i v případě např. újmy na zdraví psa považovat takto vzniklou újmu za škodu vzniklou na majetku vlastníka psa (poškozeného). Za takovouto škodu pak lze považovat např. náklady na léčení a další náklady, které jsou spojeny se zraněním psa.

Důležité je dokázat příčinnou souvislost

Jednou z nejdůležitějších otázek pro určení, zda obec za vzniklou škodu odpovídá či nikoli, je příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti (zanedbáním péče o veřejně přístupný výběh pro psy) a vznikem škody (tedy výdaji majitele psa na léčení, příp. úmrtí psa určité hodnoty). Posouzení příčinné souvislosti bude vždy odvislé od okolností každého jednotlivého případu a nelze tedy paušálně říci, za jakých okolností bude příčinná souvislost dána a naopak. Nicméně je možné si představit situace, kdy ke zranění psa dojde zcela zřetelně v souvislosti se stavem psího výběhu (např. právě trčící hřeby, na které pes šlápne). V takovém případě by pak majitel psa neměl mít potíž příčinnou souvislost dokázat. V tomto ohledu lze majitelům psů, u kterých došlo v takovém výběhu ke zranění, doporučit vždy řádně zdokumentovat zranění psa a místo, na kterém ke zraněním došlo (např. pomocí fotografie), příp. též zajistit svědky dané události.

V neposlední řadě je třeba zkoumat otázku zavinění obce. Obec jako právnická osoba dle občanského zákoníku odpovídá (má deliktní způsobilost) za škodu. V případě obecné odpovědnosti za škodu občanský zákoník předpokládá zavinění ve formě nevědomé nedbalosti, tedy taková forma, kdy škůdce (obec) nevěděl, že svým jednáním může způsobit škodu, ačkoli to podle okolností a vzhledem ke svým poměrům vědět měl a mohl. V daném případě je možné konstatovat, že obec měla a mohla vědět, že ponechání veřejně přístupného psího výběhu v dezolátním stavu může vést ke škodám v souvislosti s pobytem psů v tomto výběhu.

Na základě výše uvedeného lze uzavřít, že v případě, že se obec nestará o svůj majetek, který je veřejně přístupný a je užíván veřejností, a tento majetek ponechá v takovém stavu, při kterém hrozí vznik škody na zdraví či majetku jiných osob a nepřijme ani žádná opatření k předcházení takových škod (ohraničení prostoru, upozornění na nebezpečný stav apod.), porušuje občanským zákoníkem stanovenou povinnost počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a na životním prostředí (tzv. prevenční povinnost). Dojde-li následně ke zranění psa právě v souvislosti s jeho pobytem na takto neudržovaném či jinak zabezpečeném území a majiteli psa v souvislosti s tímto zraněním vznikne škoda, je možné hovořit o vzniku odpovědnosti obce za takovouto škodu. Závěrem je pak vhodné upozornit na to, že jak porušení právní povinnosti, vzniklou škodu, tak příčinnou souvislost je povinen dokázat poškozený, tedy majitel psa.

Nárok na náhradu škody pak může poškozený uplatňovat přímo u odpovědného subjektu, tedy u příslušné obce. V případě, že nedojde mezi těmito subjekty k dohodě, nezbývá poškozenému majiteli psa nic jiného, než uplatnit svůj nárok žalobou v občanskoprávním soudním řízení.

Mgr. Lukáš Tomeček, právník

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Prosím, vložte svůj komentář
Vložte své jméno zde