Právník radí: Co dělat, když vám sousedův pes ničí váš pozemek

Sousedské vztahy a co dělat, kdy na náš pozemek neustále vniká sousedův pes a ničí stromky, okrasnou zeleň, úrodu a zahradní vybavení? Tuto palčivou otázku nám pomůže vyřešit právník Lukáš Tomeček. Sousedské vztahy jsou specifické tím, že se v těchto případech stýkají práva jednoho vlastníka pozemku s právy vlastníka pozemku druhého. Zde může při výkonu vlastnického práva docházet k omezování […]


Sousedské vztahy a co dělat, kdy na náš pozemek neustále vniká sousedův pes a ničí stromky, okrasnou zeleň, úrodu a zahradní vybavení? Tuto palčivou otázku nám pomůže vyřešit právník Lukáš Tomeček.

Sousedské vztahy jsou specifické tím, že se v těchto případech stýkají práva jednoho vlastníka pozemku s právy vlastníka pozemku druhého. Zde může při výkonu vlastnického práva docházet k omezování práv druhého vlastníka a naopak. Pro sousedské vztahy platí základní pravidlo, podle kterého se vlastník věci musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Proto např. nesmí nechat chovaná zvířata vnikat na sousedící pozemek. Pod pojmem chovaná zvířata jsou zahrnuti všichni živočichové, kteří jsou na pozemku chováni, ať již se jedná hospodářská zvířata, psy, kočky nebo např. ptáky.

Zkuste se dohodnout

V případě, že k takovémuto vnikání psa na sousední pozemek opakovaně dochází, přichází samozřejmě jako první možnost obrátit se na dotyčného souseda s žádostí o zabránění vnikání psa na cizí pozemek a přijetí potřebných opatření. V případě, že se soused zdráhá nebo odmítá takováto opatření přijmout, může se vlastník obrátit na soud a domáhat se u soudu uložení povinnosti vlastníkovi sousedního pozemku, aby se zdržel rušení vnikáním chovaných zvířat na cizí pozemek. Pro úspěch žaloby je ovšem nezbytné, aby k vnikání na pozemek docházelo opakovaně a nejednalo se o jednorázovou skutečnost.

Když ani soud nepomůže

V případě, že by se vlastník pozemku ani na základě rozhodnutí soudu takového jednání nezdržel (resp. nepřijal nezbytná opatření k zabránění vnikání psa na cizí pozemek) může obtěžovaný vlastník pozemku podat návrh na soudní (příp. exekuční) výkon rozhodnutí. V takovém případě může soud (příp. exekutor) za účelem donucení ke splnění uložené povinnosti uložit pokutu až do výše 100 000 Kč, a to i opakovaně, dokud ke splnění této povinnosti (zdržení se rušení vnikáním chovaných zvířat) nedojde.
V případě, že vniknutím psa na pozemek vznikla škoda, může se vlastník poškozeného pozemku obrátit na sousedního vlastníka s žádosti o náhradu takovéto škody, příp. se náhrady domáhat u soudu prostřednictvím podané žaloby na náhradu škody.

V otázce vzniku odpovědnosti za škody se pak v plném rozsahu mohou uplatnit závěry uvedené v předchozím článku „Odpovědnost majitele psa za způsobenou škodu“. Pro úplnost tak lze pouze zopakovat, že pro vznik odpovědnosti za škodu je důležité naplnění těchto skutečností: porušení povinnosti, vznik škody, příčinná souvislost mezi porušení povinnosti a vzniklou škodou a zavinění. V konkrétním případě, kdy pes opakovaně vniká na cizí zahradu lze říci, že vlastník psa, který nezabrání tomuto vnikání, svou povinnost porušil. Stejně tak vzniklou škodu nebude ve většině případů obtížné určit. Otázku prokazování příčinné souvislosti pak bude třeba vždy posuzovat vzhledem k okolnostem daného případu a nelze obecně říci, kdy bude příčinná souvislost dána a kdy nikoli.

Na co dát pozor

Na závěr je rovněž nezbytné připomenout, že pokud pes na cizí pozemek vniká opakovaně, přičemž opakovaně působí škodu (vznik škody hrozí s každým vniknutím psa), měl by rovněž majitel tohoto pozemku k jejímu odvrácení přiměřeným způsobem zakročit, např. odstraněním poškozovaných věcí a podobně. Na druhou stranu by za přiměřený způsob nemohlo být označeno např. vybudování nového, vyššího plotu. Pokud by majitel pozemku takováto přiměřená opatření nepřijal, mohlo by být ve sporu o náhradu škody konstatováno, že poškozený ke vzniku škody svým jednáním přispěl. V takovém případě by poškozený nesl škodu poměrně k míře svého zavinění a zavinění škůdce.

Vlastník pozemku, na který opakovaně vniká sousedův pes, tak má několik možností, jak se takovémuto jednání souseda bránit, a to od dohody se sousedem až po podání žaloby a případné vymáhání splnění soudně uložené povinnosti zdržet se tohoto jednání prostřednictvím výkonu rozhodnutí.

Autor: Mgr. Lukáš Tomeček, právník

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *