Domů MŮJ PES Základní škola pro pejsky: Jak štěně odnaučit dělat loužičky

Základní škola pro pejsky: Jak štěně odnaučit dělat loužičky

8068
1
Sdílejte

Přinesli jste si domů štěňátko? Nepochybujeme o tom, že váš mazlíček už měl před svým příchodem dávno vzorně nachystaný pelíšek, misku s jídlem i vodou a spoustu hraček. Hromadu informací jste už určitě dostali od chovatele, u kterého jste pejska pořídili. Jenže zatímco děti nepochybně výskají nadšením z nového kamaráda, na vás bude, jak vyřešit klasický problém: Jak nového člena rodiny naučit, aby i on uměl chodit na záchod a nedělal loužičky po celém bytě…

Problém je v tom, že dokud není štěňátko plně naočkované, nemělo by chodit ven a stýkat se s ostatními psy. Máte-li zahradu, je o problém míň, ale jako každé mládě potřebuje i tohle prtě na záchod daleko častěji, než my všichni dospělí. Potřebuje totiž venčit vždy, když:

  • … se probudí
  • … se najedlo, pak to musí stihnout do 5 minut
  • … si hrálo déle, než 10 minut

Připravte štěňátku v bytě jeho vlastní záchod

Z toho vyplývá, že bude potřebovat na záchod každou chvíli, tedy i v bytě, zvlášť, když bude muset být přes den doma samo. Na ten váš člověčí se určitě chodit nenaučí (na rozdíl od některých koček), takže mu budete muset připravit jeho vlastní dočasnou toaletu. Musí být na snadno dostupném místě, kde mu to nebude klouzat ani ho odpuzovat třeba povrch.

V další fázi ho musíte naučit na toaletu chodit. Podle zmíněných tří zásad ho tedy vždy na určené místo doneste a počkejte, až se vyčůrá. Jakmile tak učiní, nezapomeňte chválit a chválit! Štěňátko si rychle zapamatuje, že dělá dobře a bude se snažit svou snahu opakovat.

Z čeho psí toaletu udělat?

Co pejskař, to jiná metoda. Vybrali jsme pro vás tedy několik nejoblíbenějších a také nejfunkčnějších postupů:

1) Novinový papír – je nejlevnější a nejdostupnější. Aby štěně pochopilo, že toto je jeho místo, počkejte, až se vyčurá, kam jste ho donesli, a na toto místo hned rozložte noviny. Ty nasají pach a vytvoří tady pro štěňátko značku: tady můžeš, tady už jsi čůral. Podle potřeby je můžete podložit nepropustnou podložkou, aby se zamezilo škodám na podlaze. Papíry je nutné dobře rozložit, aby nedošlo k jejich posouvání. Nevýhody: Štěně si pak špatně zvyká na venčení. Bude vyhledávat hladké povrchy. Nezbude, než pejska znovu učit čurat, tentokrát na trávě…

2) Dětské pleny – Další oblíbenou možností jsou dětské plenky. Velmi dobře nasávají moč a nepropouští ji na podklad, jsou snadno měnitelné. Nevýhody: Na hladkém povrchu se pohybují a kloužou, některá štěňata pak odmítají na ně ze strachu vstoupit. A při přechodu na venkovní venčení přijde stejný problém jako s novinami…

3) Kočičí záchod – Často zkoušejí chovatelé různé záchody, používané pro kočky. Ty většinou moc štěněti nevyhovují. Jejich bočnice bývá vyšší a štěně ji musí přelézt. Což udělá velmi rádo, aby si s vámi mohlo hrát, ale nerado vydá tolik námahy kvůli obyčejnému vyprazdňování – jednodušší je přece přičupnout hned na místě a je to. Nevýhody: Steliva, která se do záchodu používají. Pokud je štěně pozře, může dojít ke střevním komplikacím vašeho mazlíčka.

4) Přírodní psí záchod – Novinkou na trhu jsou přírodní psí záchody, které mohou být pro vašeho mazlíčka zajímavou alternativou venkovního čůrání. Jedná se vlastně o lepenkovou krabici, která je velmi nízká. V ní je nařezaný plát opravdové živé trávy. Protože je tráva uříznutá i s hliněným balem, v krabici při mírném zavlažování roste.

Jestliže ji majitel použije již doma, štěně si správně zafixuje místo, kde bude čurat již celý život, velkou výhodou je tedy dobrý celoživotní návyk. Tráva také výborně absorbuje pachovou stopu moči a pro štěně je přirozeným prostředím pro čůrání. A když kus trávy okouše, nic se neděje, pro jeho žaludek to není nic závadného. Nevýhody: Poměrně vysoká cena. Je ale kompenzována trvalým návykem štěňátka už celý život venčit do trávy.

Co se štěnětem v noci a když s ním nejsme?

Když nejste doma, štěně většinu času prospí a čeká na vás. Je potřeba zamezit mu v pohybu tam, kde by se mohlo zranit, popřípadě udělat velké škody. K tomu můžete použít různé dětské zábrany či ohrádky. Není vhodné štěně zavírat do komor apod., jakmile nevidí na dění okolo, cítí se opuštěné a teskní.

Vždy myslete na to, že štěně potřebuje mít na dosah misku s vodou, kterou nepřevrhne, misku se žrádlem, místo pro venčení a pelíšek. Protože štěně nikdy nečurá na místě, kde spí, je ideální mu místo pro venčení (zvlášť v noci) nechat v těsné blízkosti pelíšku, aby jen vstalo, přešlo se vyčurat a zase se vrátilo spát. Pro malé štěně se tyto věci na noc vejdou bez problémů do dětské ohrádky, přes den by mělo mít štěně možnost se za vaší nepřítomnosti pohybovat po větším prostoru, aspoň kolem 10 m².

1 komentář

  1. Ježíši kriste, zas kecy a kecy. Štěně berte ven hned okamžitě potom, co si ho donesete domů. Drtivá většina psů je dnes naočkovaných, takže od nich štěně nic nechytne a se psem nějakého bezďáka si nenecháte hrát ani dospělého psa. V prvních dnech doma je nejdůležitější socializace (seznámit psa s okolím, ostatními psi, provozem na ulici….). Nevýhody zanedbané socializace jsou mnohem horší (a jistější) než teoretické riziko že pejsek venku něco chytne.
    Jinak, jak naučit psa venčit se venku- hlavně ho netrestat pokud se vyvenčí doma, zbytečně ho to stresuje. Vždy po jídle, probuzení, hře (jak bylo napsáno v článku) a taky když vidíte, že se na “to” chystá ho vzít do náruče a ven (většina pejsků se vám nepočůrá, pokud ho držíte v rukách) a venku chválit a chválit a odměňovat pamlskem. A počítat s tím, že pes je plně schopný kontrolovat měchýř až tak od 9 měsíců věku (větší rasy dřív, menší později)….

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Prosím, vložte svůj komentář
Vložte své jméno zde