Domů MŮJ PES Máme doma štěně: Jak z něj udělat slušně vychovaného člena člověčí smečky?

Máme doma štěně: Jak z něj udělat slušně vychovaného člena člověčí smečky?

1544
0
Sdílejte

Výchova štěněte má pro budoucí soužití s lidskou smečkou zásadní důležitost. Dobře vychovaný pes je příjemným společníkem, nevychovaný pes přináší svému majiteli více problémů než radostí.

Je třeba uvědomit si několik důležitých věcí k tomu, aby vaše snažení vychovat pejska podle svých představ neslo to správné  ovoce.

Pes nerozumí naší řeči . Tedy nerozumí jí tak, jak jí rozumíme my. Časem se naučí, co znamenají některá slova, naučí se reagovat na slovní povely. Nerozumí však smyslu vět, můžeme jim vyprávět cokoli a psi z toho nebudou vnímat kromě emocí vlastně skoro nic. Můžete jim říkat ošklivé věci, ale pokud se u toho budete usmívat, bude pes šťastně vrtět ocasem a hledět na vás „jako na svatej obrázek“. Stejně tak dobře můžete psovi kázat o tom, co má a nemá dělat, a je to jako kdyby k vám někdo mluvil japonsky.

Zákazové povely nefungují. I když už pes zná některá slova a umí k nim přiřadit správný význam, nepochopí předponu ne před slovesy. Z tohoto důvodu jsou pro něj slova jako neskákej, nesmíš, nekousej, nedělej to jen balastem, kterému buď nerozumí vůbec, nebo ve snaze vyhovět svému pánu udělá přesně to, co je jim právě zakazováno. Pokud přece jen přestane danou činnost vykonávat, udělal to na základě toho, že jste mu tuto informaci předali neverbálně, tedy výrazem v obličeji nebo tónem hlasu, případně jinak.

Psi velmi dobře slyší. Pokud mu tedy něco říkáte, není třeba křičet. Pamatujte, že když psa naučíte poslouchat jen, když křičíte, nebudete mít kam gradovat naléhavost svého požadavku, když „půjde do tuhého“. Hysterický křik povelů nesvědčí o majitelově klidu, a tudíž není pro psa dostatečně směrodatný. Pes pak neposlouchá, co říkáte, jen vnímá emoci, kterou takový křik provází.

Psi velmi dobře vnímají emoce. Mnohem lépe než naši řeč. Hlídejte si tedy své pocity, když pracujete se svým psem. Pokud se psychicky necítíte dobře, zkuste odložit práci s pejskem na dobu, až vám bude lépe. Vyplatí se to, vaši mizernou náladu bude pejsek nejen vnímat, ale bude ji pravděpodobně i kopírovat, a to není dobré ani pro výchovu, ani pro výcvik.

Povely se při učení vyslovují pouze jednou. Jedině tak je možné docílit toho, aby vám pak k ovládání psa v běžném provozu stačilo také pouze jedno vyslovení, abyste psa naučili poslouchat na první povel. Když vyslovíte svůj požadavek několikrát, například třikrát a teprve po posledním si vynutíte jeho splnění, bude pes považovat za povel vše, co jste mu řekli do té chvíle a místo „ke mně“ bude poslouchat teprve na „ke mně, ke mně, ke mně“.

Trest není dobrý prostředek k naučení čehokoli. Když si přinesete domů malé štěně, máte doma psí miminko, které zatím skoro nic neumí. Je vaším úkolem být mu především ochráncem a dobrým rádcem, který mu pomáhápochopit a zvládnout jeho postavení ve smečce a naučit ho psímu slušnému chování. Mnohem lepší je mechanická pomoc s tím, co se po štěněti v té které situaci chce, než trestání, když se mu nedaří. Že ještě něco neumí a nezvládá, nebývá jeho chyba. Většinou je to tak, že mu nebylo dostatečně srozumitelně vysvětleno (na jeho mentální úrovni), co se od něj žádá. Teprve až danou dovednost pejsek dokonale zvládá, a (kupříkladu v pubertě) začne zkoušet, jestli je opravdu nutné, aby se podle toho choval nebo aby poslechl daný povel, může být na místě ho potrestat. Ovšem i trestání psa má pozitivní dopad jen tehdy, když je trest přiměřený a především vhodně načasovaný, jinak víc ublíží, než pomůže. Otázku trestů rozebereme později, u výchovy dospělých psů, u štěňat se trestům vyhněte, nejsou potřebné ani užitečné.

Buďte důslední. Pokud chcete po svém psu, aby se v dané situaci nějak choval, musíte to po něm chtít vždy. Když mu něco jednou nedovolíte a podruhé mu to projde, bude mít pejsek zmatek v hlavě a nebude tomu rozumět, proč jednou ano, podruhé ne a kdy proboha ano a kdy ne. Důsledné vyžadování vámi stanovených pravidel chování hned od začátku vám čas na učení velmi zkrátí, platí zásada, že pravidla chování se nastavují okamžikem, kdy štěně poprvé překročí váš práh, a jsou trvalá. Pokaždé, když slevíte z těchto pravidel, budete to muset několikanásobně vynahrazovat novým vysvětlováním, abyste utvrdili pejska v tom, že takto to opravdu je správně. Důslednost se týká i toho, když se na výchově pejska podílí více členů domácnosti. Je třeba se domluvit, co se pejskovi dovolí a co ne. Pokud se má pejsek vždy chovat nějakým způsobem, je třeba, aby to platilo v přítomnosti všech členů domácnosti stejně.

Získejte svůj e-book o Výchově štěněte a podpořte zároveň tím tým Člověk přítel psa. Knihu můžete získat ZDE.

Text: tým Člověk přítel psa

Foto: Petra Marečková a Pixabay.com

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Prosím, vložte svůj komentář
Vložte své jméno zde