Už na škole nám říkali, že uši jsou především na slyšení a ne na čištění, nicméně nastávají situace, kdy tahle průpovídka úplně neplatí. Bohužel vlivem zátěže prostředí (významně přírodě škodíme, tak se brání po svém) se objevuje čím dál víc psů s alergiemi nebo jinými kožními problémy, které se dost často projevují hlavně (nebo výhradně) na uších.
Psí ucho se skládá z boltce a zvukovodu, středního a vnitřního ucha. Boltec částečně chrání vstup do ušního kanálu a umožňuje lepší příjem a lokalisaci zvukových signálů. Je ovládán 12 drobnými uchohybnými svaly, a pes jej může natáčet téměř všemi směry.
Jak psí ucho funguje
Vnější zvukovod je trubice, která spojuje boltec s vnitřním uchem, vede zvukové vlny usměrněné boltcem k bubínku. Na rozdíl od lidského je psí zvukovod poměrně dlouhý a zahnutý, končí ušním bubínkem. U valné většiny psů je pokryt jemnou kůží s velmi jemným osrstěním – kratičké jemné chloupky zajišťují transport ušního mazu k ústí zvukovodu, u dlouhosrstých plemen (zpravidla u těch s dlouhou srstí na hlavě a obličeji – pudli, knírači, maltézáčci, bišonci, někdy i bearded kolie, někteří teriéři aj.) je srst i ve zvukovodu a je třeba ji pravidelně odstraňovat.
Střední ucho je část mezi bubínkem a vnitřním uchem, která přenáší pomocí vibrací bubínku a sluchových kůstek (kladívko, kovadlinka a třmínek) zvukové vlny k nervům ve vnitřním uchu a následně do mozku.
Vnitřní ucho má 2 funkce – rovnovážně-statickou a sluchovou. Statickou funkci zajišťuje soustava polokruhovitých kanálků vyplněných tekutinou a drobnými krystalky. Při změně polohy hlavy se krystalky přesýpají a podráždí nervová zakončení v různých místech kanálku, čímž dodají mozku informaci o tom, v jaké poloze hlava je. Sluchovou funkci obstarává hlemýžď – spirálovitý kanálek, který je obklopen nervovou tkání přenášející impulzy do mozku.
Nemoci psích uší
Naprosto nejčastěji postihuje psy zánět vnějšího zvukovodu, který je v první řadě velmi nepříjemný, ale při neléčení může přestoupit do středního nebo vnitřního ucha, což může být i nebezpečné. Příčinou může být zapaření (v létě nebo po natečení vody do ucha, velké množství srsti v uchu). Zánět se projevuje zpočátku začervenáním zvukovodu, později také zvýšenou tvorbou mazu (špinavé ucho) a svědivostí nebo bolestivostí. Pes začne klepat hlavou nebo ucho úporně drbat. Tento stav vyžaduje zásah veterináře, který ucho prohlédne, posoudí ušní sekret (zpravidla pod mikroskopem, kde odliší kvasinkový zánět od bakteriálního) a podle typu zánětu určí správné antibiotické kapky. Při těžkém zánětu nebo opakovaném problému je vhodná i bakteriologická kultivace a stanovení citlivosti k antibiotikům, od které se pak odvíjí další léčba. Při opakovaných zánětech je vhodný komplexní přístup, protože např. potravní alergie se mohou projevovat pouze a jedině opakovanými otitidami. Pak je na řadě speciální alergologické vyšetření (kožní alergický test podobný lidskému testování, nebo určení alergenů z krve) a protialergická léčba – někdy stačí jen změna krmiva nebo vyřazení problémových složek ze života, a je po problému.
Antibiotické kapky je třeba podávat několikrát denně souvisle 5-10 dní (i více, podle závažnosti zánětu) a před dobráním antibiotik je dobré nechat uši zkontrolovat u veterináře, nedoléčený zánět může mít doživotní, minimálně nepříjemné, někdy i velmi závažné následky.
O autorovi: MVDr. Marta Skrejvalová
Vystudovala Veterinární a farmaceutickou univerzitu v Brně, promovala v r. 1997. Od té doby praktikuje v Praze, s krátkými přestávkami vyplněnými mateřskými povinnostmi. V práci se specializuje na stomatologii, nemoci močového a reprodukčního systému a cytologii.
K jejím koníčkům odmala patřila zvířata, jako malá se pilně věnovala entomologii, poté přesedlala na větší zvířátka – koně a psy. Dnes se zabývá zejména chovem a výcvikem psů, mimoto má doma kočky a malé hospodářství. Se psy se věnuje zejména záchranářskému výcviku, okrajově agility a dogdancingovým trikům.
