Nejstarší psí plemena světa: Čau Čau, strážce tibetských klášterů, byl i jatečním zvířetem

VIDEO: Vypadá tak trochu jako lev, studie jeho DNA z posledních let ovšem prokázaly, že Čau čau je přímým potomkem vlka. Jde tedy o plemeno velmi starobylé, jehož historie sahá daleko do doby před naším letopočtem. Původ tohoto plemene stále ještě není úplně rozklíčovaný. S jistotou však víme, že jeho předkem je přímo vlk, takže […]

VIDEO: Vypadá tak trochu jako lev, studie jeho DNA z posledních let ovšem prokázaly, že Čau čau je přímým potomkem vlka. Jde tedy o plemeno velmi starobylé, jehož historie sahá daleko do doby před naším letopočtem.

Původ tohoto plemene stále ještě není úplně rozklíčovaný. S jistotou však víme, že jeho předkem je přímo vlk, takže se jedná o genově velmi starou rasu. Původně člověk tyto psy používal ve stepích Sibiře a Mongolska k lovu a jako tažné, až posléze se Čau Čau přesunul do Tibetu a Číny, kde byl používán k hlídání klášterů. Právě mniši také vyšlechtili jeho legendární modrou mutaci.

Doma něžný a oddaný mazlíček, cizí na něj nesmí sáhnout

Pokud byste si chtěli tohohle „lvího“ psa pořídit, pečlivě to zvažte, vzhledem k jeho povaze vás mohou čekat problémy. Čau Čau obvyklými metodami výcviku nepřesvědčíte – nemá je rád. Nesnáší tresty a počítejte s tím, že vás nikdy nebude poslouchat na slovo. K cizím lidem i psům se chová rezervovaně až nesnášenlivě a nenechá od nich na sebe sáhnout. Nehodí se ani příliš do bytu, potřebuje volnost. Ubytován může být celoročně například na zahradě. Na druhou stranu se ve své lidské rodině stane okamžitě jejím miláčkem. Je oddaný a něžný, ale jako hodně starodávných psích ras i Čau Čau poslouchá jen jediného pána, kterého si ovšem v rodině vybere sám.

Lovecký, tažný hlídací pes sloužil i jako masné plemeno!

Do Evropy se kvůli tehdejší uzavřenosti Číny dostal Čau Čau teprve koncem 18. století. Na slavné anglické přehlídce plemen Kennel se představil poprvé až v roce 1880. Ihned vzbudil pozornost a začal se rychle šířit do světa, kdy ovšem přestal sloužit původnímu účelu a stal se z něj domácí mazlíček. V Mongolsku i Číně sloužil jako tažný, lovecký i hlídací pes, na svém dvoře ho choval i císař Ling Ti k ochraně paláce. Lámští mniši ho uctívali málem jako boha. Později se Čau Čau stal také oblíbeným psem bohatých kupců. Jenže ti ho používali nejen k tahu a lovu, ale také jako jateční plemeno, jehož maso považovali za lahůdku a z jeho kožešiny šili oděvy. Pokud byste se domnívali, že tak mohli činit jen primitivní kupci, hodně se mýlíte – Čau Čau byl jako jateční plemeno chován až do začátku 2. světové války i v tehdejším Československu!

Text: David Navara, redakce

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *