Shiba inu – svéhlavička z Japonska

Shiba je bystrá, chytrá, statečná, svéhlavá a neúnavně činorodá taškářka. Ve své domovině se osvědčila jako malý pes pro lov menší zvěře, kterou vyhání z nižších porostů a křoví. Pro svou statečnost byla v některých oblastech používána i k lovu velké zvěře a medvědů. Spolu s ostatními přírodními japonskými plemeny patří do FCI skupiny 5 […]

Shiba je bystrá, chytrá, statečná, svéhlavá a neúnavně činorodá taškářka. Ve své domovině se osvědčila jako malý pes pro lov menší zvěře, kterou vyhání z nižších porostů a křoví. Pro svou statečnost byla v některých oblastech používána i k lovu velké zvěře a medvědů.

Spolu s ostatními přírodními japonskými plemeny patří do FCI skupiny 5 – špicové a primitivní plemena. Standard plemene byl unifikován v 1934. V r. 1937 byla shiba  prohlášena za japonskou národní památku. Poté bylo plemeno chováno a šlechtěno až do podoby vynikajícího plemene, jak jej známe dnes. V České republice se první shiba objevila v roce 1989.

Čistota především

I shiba držená mimo japonské domácnosti si ponechává mnoho ze svých přirozených vlastností. Je skromná a nepotřebuje mnoho potravy. Miluje teplo a pohodlí domova, ale stejně klidně žije i celoročně venku v kotci. Je velmi čistotná a pořádná – neničí věci okolo sebe, a pokud má alespoň dvakrát denně možnost své obydlí opustit, nikdy ho neznečistí.

Tuto skvělou vlastnost mají i již dvou- či třítýdenní štěňata, která se pokouší odkutálet ze svého pelíšku a svou potřebu udělat mimo něj. V pěti či šesti týdnech zvládnou štěňata vyběhnout s matkou z bytu nebo kotce a vyvenčit se venku. Ne vždy však zvládnou čůrání udržet, proto se často za utíkajícím štěnětem objeví cestička. Matka shiba se snaží po celou dobu, co žije se svými štěňaty, uklízet všechny jejich exkrementy až do několika měsíců jejich věku.

Povaha

Povaha shiby je velmi svérázná. Jde o inteligentního a činorodého psa, který miluje aktivitu a pohyb. Svého pána miluje, avšak neustále mu dává najevo, že ho až tak dalece ke svému životu nepotřebuje. Velmi rychle chápe, co se od něj chce, ale když mu povel zrovna nesedí, udělá vše proto, aby dosáhl svého a pánův příkaz nesplnil. Při nepravostech se obratným manévrováním snaží rozzlobeného pána uchlácholit a vyhnout se trestu. Má obrovskou škálu zvukových projevů od kňučení přes různé skřeky a skřípání k charakteristickému kvákání a vřískání. Umí vyvinout mnoho grimas a pro každou příležitost si pohotově připraví jiný škleb. Většinou se svalí na záda, vrtí se a kroutí.

Ke komu se hodí

„Moje“, to je hlavní krédo shiby. Shiba se hodí pro osoby tolerantní a klidné, které chtějí mít milého a veselého společníka, avšak dokáží ctít jeho velkou individualitu a nezávislost. S takovým majitelem – lidským partnerem – je shiba spokojená, příjemná a roztomilá. Nervní, hlučný a panovačný člověk by si se shibou nerozuměl a jejich vzájemném soužití by bylo nešťastné. Pořizujete-li si shibu, získáváte partnera, přítele a společníka, nikoliv podřízeného a poslušného otroka.

Majitelé plemene shiba inu jsou sdruženi v Shiba klubu ČR, z. s., který je přímým členem Českomoravské kynologické unie. Posláním klubu je chov a propagace tohoto plemene.

Text a foto: Zdenka Entlerová, předsedkyně a poradce chovu Shiba klubu ČR, z. s.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *