Domů MŮJ PES Speciál: Dogdancing – řetezce cviků (2)

Speciál: Dogdancing – řetezce cviků (2)

494
0
Sdílejte

Jako u předchozí řady bych i u této ráda shrnula jednotlivé záludnosti, které se mohou při učení a procvičování vyskytnout. Některé už sice byly zmíněny v jednotlivých článcích, ale není nad to mít vše sepsané na jednom místě.

Slalom mezi nohama – Při učení jsem nezaznamenala nijaké větší problémy. Ty nastaly až při samotném pozdějším procvičování (nebo v konečné fázi). Nejhorší na odstranění je opět štěkání – teorie je jednoduchá, ale praxe o něco horší. Ze začátku děláme jen pár kroků, abychom měli šanci psa odměnit dříve než vůbec začne štěkat. Pokud už si štěkne, slalom přerušíme, neodměníme a při dalším pokusu počet kroků zmenšíme. Druhá věc je rozlišování povelů CIK/CAK a KOLEM/NADRUHOU. Zde poradím jen důslednost a pravidelné procvičování ve všemožných „polohách“.

Podávání pacek – Zde vás hlavní problém čeká až u konce. Fixace na danou ruku – podá pouze např. pravou packu (ať už je povel jakýkoliv), pokud to není účel. V tomto případě se vracíme do doby, kdy si pes teprve spojuje povel s daným pohybem a necháme ho např. pravou packu podávat i na pravou ruku (tedy křížem), kterou budeme dávat co nejvíce na úroveň levé ruky (klidně i na ni). Pokud je úspěšnost tak 50 % a více, nemusíme se úplně vracet – pouze striktně odměňujeme správné pokusy a zaměříme se na toto cvičení. Zvednutí jedné tlapky 2x za sebou dělá některým psům také problém – řešení je jednoduché: čekáme až pes nohu položí, pak cca 1s a teprve v tuto chvíli ho o ni znovu „požádáme“. (Když zvedne druhou nohu – neodměníme ho.)

Skoky přes ruce – Problém č. 1: „zasekávání se“ po určitém počtu skoků. V tomto případě se jednoduše odměňuje pes ještě před tím, než se zasekne a postupně se mu prodlužuje dráha (skok se ze začátku může i snížit). Problém č. 2: „flákání“ skoků. Zde neporadím nic jiného než důslednost. A nakonec pro regulaci skoků, aby je pes vykonával nad rukou, slouží zábrany zmíněné v samotném článku.

Couvání – Problematika tohoto cviku byla popsána nebo aspoň naznačena v samotném článku – základní body: stáčení se (necouvání přímo rovně), neodcouvání do dostatečné vzdálenosti, problém s naším pohybem (vpřed i vzad). Při dodržování postupu, který je v článku s metodikou (odkaz), by se vám tyto problémy měly vyhnout nebo byste je podle ní měli umět rychle vyřešit. Základem ale je postupovat po malých krocích.

Panáček – V konečné fázi se po psovi požaduje velká míra samostatnosti, což vyžaduje hodně pečlivého tréninku. Všechny body (zmíněné už ve článku s metodikou (odkaz?)) jako pohyb před psem a kolem, když je v pozici; splnění povelu několik metrů od psovoda; nezávislost na pozici psovoda potřebují nejen trpělivý nácvik, ale i řádné procvičování. Není problém všechno psa naučit, ale musíte se připravit např. při prodlužování své vzdálenosti od psa, že se budete posouvat i po centimetrech.

Dále zde uvedu ještě plán na zopakování starších cviků (již naučených):

  1. Projet každý cvik samostatně – nejprve jedno, poté i více opakování + stěžování kritérií jako je výdrž, pozice psovoda, atd.
  2. Sestavit lehké řetězce a prodlužovat je (podle toho, který trik pejska baví a jde mu na povel).
  3. Přidávat těžší „prostředí“ (např. odpadky kolem, více lidí) a „taneční kreace“.
  4. Z procvičených triků sestavit těžší řetězce a prodlužovat je.

O autorovi: Daniela Lešáková

Výcviku psů se věnuji od ledna roku 2007, kdy jsem nastoupila do řady mezi vlčáky se svým prvním psem – jorkšírem. O skoro rok a půl později přibyla do smečky Connie (malý münsterlandský ohař). A konečně v roce 2010 jsem si přivedla domů 1 rok starou fenku křížence Vinnie. Momentálně běhám 6. rokem agility (Connie je v kategorii LA3 a Vinnie je v kategorii LA2), věnuji se učení různých triků a okrajově zkouším s ohařkou bikejöring. Dále chovám africké šneky – lissachatiny. Při výcviku se neřídím striktně jen jednou metodou, ale kombinuji více zdrojů v jednu, která mým psům vyhovuje.

 

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Prosím, vložte svůj komentář
Vložte své jméno zde