Domů MŮJ PES Veterinář odpovídá: Proč můj pes tak páchne?

Veterinář odpovídá: Proč můj pes tak páchne?

13202
1
Sdílejte

Každá šelma je nějak specificky pachově vybavena, aby mohla označit své výsostné území a ostatním dát najevo, kde chce žít, aniž se s nimi musela střetnout a bojovat – šetří to energii důležitou pro přežití.

U psovitých a kočkovitých (a jiných) šelem jsou nejvýraznější pachové žlázy kolem řitního otvoru, které zajišťují informaci ostatním – byl jsem tady a toto je moje území. U všech šelem má velký význam také značkování močí, kterou si vymezují své území, což důvěrně znají majitelé psů – samců.

I pes má velké množství pachových žláz. Mezi nejdůležitější patří apokrinní potní žlázy v srsti – na plecích, krku, ve slabinách a v mezinoží – ty jsou zodpovědné za specifický pach psí srsti. Další potní žlázy jsou na polštářcích tlapek, ale přestože jsou to pravé potní žlázy, jejich účelem není pocením ochladit psa, ale svým pachem opětovně označovat teritorium. Hrabání po vykonání potřeby není samozřejmě u psů pokusem o zahrabání výkalů, ale naopak o výraznou pachovou stopu a je projevem teritoriálního chování.

Anální žlázky jsou párové útvary po stranách konečníku, jejich vývody ústí v řitním otvoru, na hranici kůže a sliznice. Představíte-li si řitní otvor jako ciferník, žlázky jsou umístěny přibližně na číslech 4 a 8, v různé hloubce pod kůží, s čímž úzce souvisí jejich možnost vyhmatání a snadnost nebo obtížnost jejich evakuace.  Jsou velké asi jako lískový oříšek až kaštan (u malých psů bývají větší v poměru k tělu).
Jejich žlutý až hnědý velmi výrazně páchnoucí sekret obaluje a pokrývá stolici. Vyprazdňují se obvykle zcela pravidelně při každé stolici, tu a tam se jejich sekret uvolní při strachu. Normálně to bývají mírně tuhoelastické kuličky, na pohmat nebolestivé.
Na problémech s jejich vyprazdňováním se podílí několik faktorů – nejčastěji průjem nebo naopak zácpa, málo častá stolice, ale také nedostatek pohybu nebo nedostatek prostoru pro vytváření teritoria, u starších psů např. atonie svěrače. Mechanicky jde většinou o snížený tlak stolice na vývod žlázky při jejím průchodu konečníkem (při zácpě naopak zvýšený tlak a vliv namáhavé a bolestivé defekace).

Jak se starat o žlázky?

Velmi individuálně. Majitelé některých psů snad ani netuší, že pes nějaké žlázky má a že by s nimi mohly být nějaké problémy, majitelé jiných žlázky musí pravidelně vyprazdňovat doma nebo u veterináře, aby předešli bolestivému a nepříjemnému zánětu. Frekvence manuálního vyprazdňování je také velmi specifická podle psa, interval může být počítán v týdnech až měsících. Někteří majitelé zvláště malých plemen psů vyprazdňují žlázky zcela pravidelně preventivně všem svým zvířatům, i když to často není třeba. Častá evakuace provokuje žlázku k vyšší produkci sekretu, což následně může zhoršovat psovy potíže.

Jak se pozná problém s análními žlázkami?

Pokud jsou žlázky přeplněné, pes má nepříjemný pocit, který se snaží řešit olizováním konečníku nebo „sáňkováním“. Obvykle se mu takto podaří žlázky vyprázdnit a další potíže jsou minimálně odloženy na příště nebo zcela vyřešeny. Pokud ne, stav může doprovázet kromě svědění nebo bolestivosti v oblasti konečníku také zánět kůže  a ztráta srsti na zádi nebo hřbetě. V přeplněné žlázce sekret zahoustne, což nadále ztěžuje jeho evakuaci, a protože se tvoří dál, nutně musí nastat situace, kdy naplněná žlázka praskne.

V lepším případě Vám dá pes najevo bolestivost již v době přeplnění, kdy lze žlázky jen evakuovat, a podle kvality sekretu (je-li vločkovitý, s příměsí hnisu nebo krve) případně vypláchnout desinfekčním roztokem a vstříknout dovnitř lokální antibiotika. Toto ošetření se opakuje 2x-3x v odstupu cca 48 hodin ve veterinární ordinaci, a používá se k němu speciální kovová jehla zakončená olivkou, aby psa nezraňovala. Pokud se již stane, že žlázka praskne, vznikne velmi silný zánět okolních tkání, který skončí obvykle vytvořením píštěle v kůži v blízkosti žlázky. Před prasknutím je stav mimořádně nepříjemný a bolestivý, pejsek má u konečníku velkou, rudou, horkou bouli, zpravidla se velmi brání jakékoli prohlídce nebo manipulaci v okolí zádi. Zánět se projeví i v celkovém stavu psa – může mít dokonce horečku a změny v krevním obraze – vysoký počet bílých krvinek. V tomto případě je již namístě celková aplikace antibiotik a analgetik spolu s lokálním ošetřením žlázky. To zahrnuje vypláchnutí píštěle, pokud je již vytvořena, nebo rozříznutí kůže v místě zánětu, a uvolnění sekretu, čímž se psovi nesmírně uleví. Někdy je potřeba, vzhledem k velké bolestivosti, provést první ošetření v sedaci, u dalších už to obvykle není nutné.

Opakované nebo chronické záněty se řeší operativním odstraněním žlázek. Dutina žlázky se vyplní speciální hmotou (dříve jsme si vypomáhali sádrou), což umožní jejich šetrné oddělení od svaloviny, a odstraní se, vývod se v blízkosti jeho vyústění podváže.

Autorka: MVDr. Marta Skrejvalová

O autorce:
Vystudovala Veterinární a farmaceutickou univerzitu v Brně, promovala v r. 1997. Od té doby praktikuje v Praze, s krátkými přestávkami vyplněnými mateřskými povinnostmi.  V práci se specializuje na stomatologii, nemoci močového a reprodukčního systému a cytologii.
K jejím koníčkům odmala patřila zvířata, jako malá se pilně věnovala entomologii, poté přesedlala na větší zvířátka – koně a psy. Dnes se zabývá zejména chovem a výcvikem psů, mimoto má doma kočky a malé hospodářství. Se psy se věnuje zejména záchranářskému výcviku, okrajově agility a dogdancingovým trikům.

1 komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Prosím, vložte svůj komentář
Vložte své jméno zde